>V
dodatcích přibyly sekce Postavy, kde najdete seznam všech postav, které se
objevují v deníku a jejich krátký popis, a část Obsazení družiny, kde jsou
všichni naši hráči, jejich maily a weby.
>Objevilo se pár nových
odkazů.
23.10.2003
>Znovu jsem
upravil celkový design webu, změny jsou ale spíše technického charakteru.
Především jsem opravil linky v sekci Odkazy, které v předchozí verzi
nefungovaly.
>V deníku jsem musel
trochu přepsat poslední odstavce, protože líčení útoku na Tevirpon se
přesně neshodovalo s předsatvou pána jeskyně a PJ mě tak připravil o
promyšlenou zápletku jak Tal narušil rovnováhu sil ve Sněmíku v
Iskanderův prospěch a získal pro nás na Slunečných písčinách významnou
výhodu. Musím hledat jinou cestu k cíli...
Asterion - svět her na hrdiny se pro mnohé z nás
stal druhým domovem a už je to pár roků, co se tak stalo. Za tu dobu jsme
stihli poznat nejedno z jeho tajemství, ale - a to je hlavní - ještě více
jich teprve čeká na odhalení. Své postavy jsme pevně zasadili do jeho
reálií a ony nejednou ovlivnily jeho vývoj. Ale jak už se to stává, musí
každý jednou stanout před Lamiovým soudem. A to se po letech života na
Asterionu a slušné řádce dobrodružství stalo i mé postavě. Nejsem typ
hráče, který dává přednost stylu hry jdi-a-zabij. Především kladu důraz na
celkový příběh a charakter postavy. Proto mi bylo líto, že jsem o ni
přišel. Všechen čas, co jsem strávil promýšlením vlastností, postojů,
názorů a historie svého hrdiny už najednou nebyl k ničemu a musel jsem
začít úplně od začátku jen s rasou, povoláním a pár čísly v osobním
deníku. Jaký byl tedy nejlepší způsob jak nahradit pracně vypiplanou
postavu? Jistě, vytvořit si postavu ještě propracovanější! Od svého PJ
jsem měl poměrně slušný příběh o tom, kde se vzala a proč se setkala s mou
starou družinou, na kterém jsem mohl začít stavět. Všechno jsem si chtěl
přehledně udržovat a pro své zápisky jsem zvolil formu deníku, který by
podrobně popisoval činy nového hrdiny. Vůbec není jednoduché vymýšlet
minulost postavy od zeleného stolu, a pokud už se nějaká takhle stvoří,
většinou za moc nestojí. Proto jsem si ji pro začátek jen trochu naznačil
s tím, že později dodělám, co se bude hodit a co bude třeba.
Dvaadvacetiletý syn z poměrně majetné rodiny rilondského obchodníka
Znislad Vrač se vedle obchodních cest se svým otcem věnuje studiu
šermířského umění a většinu volného času tráví se svou družinou, tvořenou
především vrstevníky ze zpřízněných kupeckých rodin, na výpravách kdesi v
Zelanských vrších, zůčastnil se také jedné z výprav knížete Tala Čereva na
Gerrskou náhorní plošinu. Z poklidného života je vytržen ve chvíli, kdy ho
otec pověří neobvyklým úkolem - sjednat pro Královskou Mořeplaveckou
obchodní styky s kmenem goblinů, žijících někde na okraji Slunečných
písčin. Znislad se sám vydává na cestu do divočiny, kde existuje jen pár
ostrůvků civilizace, lépe poznává prostředí, které navštívil pouze jednou
krátce při výpravě s knížetem Čerevem, snaží se do něj začlenit a poznává,
že to tam vůbec nebude mít tak lehké jak čekal...
Ještě předtím, než jasem se Znisladem hrál první jeskyni, měl jsem
popsaných deset stránek v bloku popisem jeho příchodu do Jantarových stepí
a brzy mi bylo jasné, že z deníku bude brzy menší kniha. Pro to, co vám
tady předkládám je výraz kniha nejspíš hodně nadnesený. Deník Znislada
Vrače určitě není povídka ani kniha v pravém slova smyslu - není to nějaký
souvislý příběh s jasnou hlavní zápletkou, chybí mu vyvrcholení (snad
nějaká časem příjdou a nebude jen jedno) nebo závěr (ten doufám nebude mít
ještě hodně dlouho).Dá se to však považovat za v próze psanou historii
naší družiny, byť se soustřeďuje pouze jednu postavu. Mohlo by být možná i
pro vás zajímavé sledovat její vývoj, který je teď opravdu na úplném
počátku. Pokud si chcete deník stáhnout, jeho tisknutelná verze je vám k
dispozici
zde.
Vítejte tedy na Slunečných písčinách, kam civilizace teprve proniká a
goblini číhají všude kolem...
Příjemnou zábavu nejen u tohoto deníku, ale především se svými vlastními
hrdiny na svých Asterionech či jiných světech přeje.